Památkový úřad SR prohlásil za národní kulturní památku kostel zaniklý s areálem v obci Bzince pod Javorinou, místní části Hrušové.
Josef Ludvík Holuby se o hrušovském kostelíku domníval, že by měl být ze stejné doby, jako je kostelík v Haluzicích, jehož stavbu odborníci odhadují na roky kolem 1240. Josef Ludvík Holuby nám vydává svědectví, že na věži tohoto kostela jako mladý chlapec ještě zvoníval při pohřbech v Hrušově. Tvrdí, že hrušovský kostelík byl jakoby sestrou kostela v Haluzicích. O hrušovském kostele zde Holuby píše: „Pamatuji se dobře, že na obezděném cmiteru v Hrušově u Lubina stál kdysi právě takový kostelík, jako haluzický“.
Věci kolem hrušovského kostelíka se vyjasnily v srpnu 1997, kdy na ruinách tohoto kostelíka byl proveden odborný archeologický průzkum vedený doc. Dr. Hošším. Tento průzkum dokázal, že hrušovský kostelík byl postaven v gotickém stylu, a proto nemůže být ze 13. století (1215), ale pochází až někdy ze 14. století. Tím je vyvrácena i pověst, že by tento kostelík měl husitský původ.
Jeho předhusitskou existenci zdůvodňoval i Holuby. Jinak tento kostelík byl v dějinách nejeden jednou v pozadí a zmínky o jeho existenci (ačkoli stál) chybí. Například hrušovský kostel není uveden na listině z r. 1436. Zde jsou uvedeny všechny kostely a kaple na území čachtického panství, ale žádný kostel ani kaple se v Hrušově nezmiňuje.
Hrušovský kostel není zmíněn ani v zápisu o církevní vizitaci z r. 1560. Až roku 1692 máme zmínku o evangelickém faráři Petákovi, který zřejmě v hrušovském kostelíku pokřtil dítě (jak jsme to výše uvedli). A proto je nám vzácná vzpomínka kostela v Hrušově zr. 1705 jako používaného evangelíky a ponechaného evangelíkem (evangelíci z Hrušového a Lubiny chodili do kostela zřejmě sem). Ladislav Varga o hrušovském kostelíku píše, že jej Rákócziho povstalci roku 1708 zničili, bohužel neuvádí, odkud má tento poznatek. Prý od té doby už tento kostel nebyl nikdy opravován.
My se však s hrušovským kostelíkem setkáme jako s fungujícím i později. V prostorách pod hrušovským kostelíkem byla rodinná krypta šlechtické rodiny Beňovských. Hrušovský kostel přestal patřit evangelíkem r. 1733 při odnětí i dolnobzinského kostela. Potom fungoval jako katolický kostel. U katolické církevní, tzn. batthyaniovské vizitaci, konané dne 1. září 1788, se konstatuje, že katolické bohoslužby (mše) se v hrušovském kostele konají každou třetí neděli. Podle téhož vizitačního zápisu byl kostelík v Hrušově skromně vystrojen a měl dva dřevěné chóry.
Kolem roku 1790 se v hrušovském kostele již přestaly konat bohoslužby a od té doby kostelík chátral až do úplných ruin Jozef Beneš roku 1859 píše, že hrušovský kostel se již 70 let nachází v ruinách. Ruinování tohoto kostelíka pokračovalo pak tak rapidně, že roku 1879 byl rozebrán az jeho materiálu byla postavena nová katolická škola v Dolních Bzincích. Na věži tohoto kostelíka nebyl kříž, ale kohout (zřejmě z dob, kdy byl používán evangelíky). Podle Holubyho zvony z tohoto kostelíka přenesly poté na hrušovskou obecní zvonici.
